Květen 2017

Basic bitch rebarborový babiččin not-at-all-american pie

29. května 2017 v 20:30 | Magdaléna H |  hříchy
První článek! Yaay!

Je rebarborové (a jahodové) období, a tak jsem nakoupila pět set kilo rebarbory. To já tak většinou dělám - když je období nějakého ovoce/zeleniny, které zbožňuju, odrazí se to v mém nakupování a vaření/pečení hrozně iracionálně nárazově a celý týden pak vymýšlím, jak tu věc ještě použít, aby mi v ledničce neshnila, až se mi znechutí do takové míry, že jsem ráda, že ono ovoce/zeleninu uvidím zase až za rok. Tohle není recept, to nedělejte.
(Pokud jste se neztratili v tom souvětí přes pár řádků, tak vám gratuluji & omlouvám se & slibuji, že v receptu se podobných vyvaruju.)

// počet zdravotních újm: přibouchla jsem si horní část levého prostředníčku do dřevěného šuplíku s vařečkami
// počet hysterických záchvatů: jeden, navazující na přibouchnutí prostředníčku
// počet rozbitých věcí: -
// počet zašpiněných věcí nezahrnující běžně zcela zašpiněnou kuchyň: záclona (při focení)

Recept v celém článku.
Obyčejný a jednoduchý.




můj narcismus aneb úvodní slovo

23. května 2017 v 21:03 | Magdaléna H
S myšlenkou založit si foodblog si hraju už asi dva roky (zhruba od té doby, co nejím zvířátka).
Reálné uskutečnění jsem odkládala na dobu ,,po maturitě," ,,po prvním semestru," ,,po druhém semestru," ... a konec druhého semestru je tady, a tak ho zakládám.
Nechť je mi místem, kde svou prokrastinaci uplatním v praxi poměrně přijatelným způsobem a nechť je Vám místem, kde Vaše mozečky budou inspirovány!.)

Jmenuju se Magdaléna. Je mi 20, bydlím v barevné Ostravě, odkud nechci utéct,
protože pokud by to tak dělal každý, reálně tady nikdo nezůstane.
Sním o tom, že si otevřu sociálně-kulturní centrum, penzion nebo kavárno-čítárnu nebo třeba všechno dohromady.
Jsem ujetá na fíky, modřiny na nohou, antikvariáty, plátěné tašky, kočky a obrázkové ponožky.
Naivně si myslím, že se můžu podílet na změně věcí k lepšímu.
Studuju sociologii a jednou ji chci i přednášet, poněvadž tenhle obor zbožňuju.
Flirtuju s žurnalistikou a sem tam sepíšu nějaký článek nebo rozhovor. Časem třeba víc.
Pokud nic z toho neklape, budu vařit. Někde. Pro někoho. Nejlíp pro všechny.
Vaření je pro mě psychoterapie a přikládám mu až přehnaně velký význam, neboť ve chvílích, kdy nic nevychází, jak má, nabízí vaření něco tak uspokojivého jako vidět okamžitě před sebou výsledek své práce a pak si ho ještě užít.

Nejsem vegan, ale vařím a jím převážně vegansky.
Nechci se ale striktně onálepkovat a být pokrytec, když si dám babiččinu buchtu z vajíček.

Proč 'sophisticated anarchist'?
Protože výsledek mého vaření může vypadat sofistikovaně, ale průběh je něco, u čeho by mě nikdo neměl vidět, něco, u čeho jsou ztráty na nádobí, cti, apetitu a občas i na životech. Ale i to je dokumentováno. Díky, Jardo, díky, mami.

Rubriky s Katčiným alkoholismem se není třeba bát. Mám zkrátka kamarádku, kterou mám moc ráda a ona má zase moc ráda absinth a občas s ním vymýšlí bizarní, ale dokonalé drinky. Nestává se to moc často, tak dvakrát do roka, ale chci to dokumentovat. Tak.

Prostalkujte si to tady bez ostychu a tak stejně se mě neostýchejte kontaktovat:
magdalena.hajduckova@gmail.com // www.facebook.com/profil.nenalezen